Strečkovitosť srnčej zveri: Parazitárne ochorenie a jeho vplyv na zver
Strečkovitosť je parazitárne ochorenie spôsobené larválnymi štádiami dospelých strečkov. Strečky tvoria svojráznu skupinu z radu dvojkrídleho hmyzu. Je tvorená čeľaďou Hypodermatidae a Oestridae. U domestikovaných foriem a voľne žijúcej raticovej zveri parazituje približne 9 hlavných druhov, z ktorých je pre raticovú zver typická podkožná a nosohltanová forma strečkovitosti. Medzi hmyzom vyskytujúcim sa v našich zemepisných šírkach patria strečky medzi najrýchlejšie lietajúci hmyz a majú jednu generáciu do roka.
Strečok hovädzí (Hypoderma bovis)
Formy strečkovitosti
Pri obidvoch formách strečkovitosti zver neskoro prefarbovala, srsť bola matná, zježená a odstávala.
Podkožná strečkovitosť
Podkožnú strečkovitosť raticovej zveri spôsobujú zástupcovia rodu Hypoderma - podkožné strečky. Sú to stredne veľké a pomerne zavalité muchy (10-16 mm), ktoré majú telo pokryté hustými chĺpkami, čo pripomína čmeliaka. Oplozené samičky střečka srnčího, což je dvoukřídlý hmyz připomínající mouchu, kladou na přelomu jara a léta vajíčka na srst zvěře. Z vajíčka se vylíhne larva, která se provrtá kůží do podkoží a tam prodělá svůj vývoj. Larvy podkožních střečků dráždí místo, kde jsou usazené a vyvolávají rozsáhlé záněty podkoží.
Na základě svého pozorování a získaného množství autentického materiálu mohu konstatovat, že larvy střečka srnčího fyzicky perforují kůži mnohem dříve, než uvádí odborná literatura. A to mnohdy již koncem ledna!
Vývojový cyklus střečka podkožního, resp. vylézání larvy z podkoží hřbetu srnce obecného předem vytvořeným dýchacím otvorem, se mi podařilo v roce 2005 detailně zdokumentovat.
V lednu před mnoha lety byla po upozornění spoluobčanů odchycena v naší obci podvyživená srna jevící známky parazitárního onemocnění. Při zjišťování příčiny jejího stavu a následného úhynu jsem zjistil, že srna byla napadena stovkami larev střečka podkožního v různém stádiu vývoje parazitujících v podkoží hřbetu, beder a obou kýt. Hmotnost srny po vyvržení byla pouhých 11 kilogramů. Na základě úbrusu stoliček jsem věk odhadl na 6 roků.
Larvy podkožného strečka
Nosohltanová strečkovitosť
Nosohltanovú strečkovitosť v našich zemepisných šírkach spôsobujú zástupcovia rodov Cephenemyia a Pharyngomyia - nosohltanové strečky. Sú strednej veľkosti (10-17 mm) a ich telo je pokryté hustými chĺpkami. Na rozdiel od predošlého rodu parazitujú v nosových a v hlavových dutinách a dospelé samičky nekladú vajíčka na srsť, ale vystrekujú larvy 1.št. do oblasti nosových otvorov. Tieto následne postupujú do hrtanu, hltanu a príslušných dutín. Po zimnom slnovrate začínajú aktívnym pohybom putovať smerom k nosovým otvorom (čím dospelejšie, tým bližšie k otvorom).
Negativní působení larev spočívá v dráždění nosní sliznice hostitele a vede ke vzniku zánětů a výtoku hlenu a hnisu z větrníku. Napadení jedinci intenzivně frkají a pohazují hlavou. Napadená zvěř je neklidná, špatně přijímá potravu, později přebarvuje, chraptivě kašle a výrazně ubývá na hmotnosti.
Z pohledu závažnosti onemocnění a potenciální mortality je podle mého názoru nebezpečnější střeček nosohltanový, který v důsledku extrémně vysokého zamoření nosních a čelních dutin muže postiženého jedince udusit.
Začátkem června 2008 byl v honitbě uloven roční srnec paličkáč s dosud nevytlučenými parůžky. Při oddělování hlavy se mi naskytl pohled, který by i ostříleného myslivce vyvedl z míry - neskutečně rozsáhlé invazivní napadení střečkem nosohltanovým! Larvy se nacházely úplně všude - v hltanu, hrtanu a také ve svíráku postiženého srnce. Utrpení tohoto srnce muselo být hrozné, čemuž odpovídala i hmotnost vyvrženého kusu, která dosáhla pouhých 7,5 kg. Vývoj chrupu byl v důsledku onemocnění výrazně opožděn (stoličky M3 neměl ještě prořezané).
Na snímku je zachycena srna, která uhynula v důsledku udušení larvami střečka nosohltanového.
Larvy nosohltanového strečka
Vplyv strečkovitosti na zver
Cieľom našej práce bolo zistiť vplyv strečkovitosti na hmotnosť zveri počas rokov 2012 až 2014. U srnčej zveri bola hmotnosť ulovených a odovzdaných jedincov o 2,1-2,26 kg nižšia v neprospech napadnutých jedincov (priem. hmotnosť pozitívnych 12,27 kg a priem. hmotnosť negatívnych 14,53 kg). Najväčší úbytok bol zaznamenaný u srncov v 4. roku života.
Monitorovanie strečkovitosti u zveri má veľký význam najmä pre ovplyvnenie celkového zdravotného stavu zveri. U srncov dochádza k rastu netypického parožia, ale hlavne k nižšej bodovej hodnote trofeje. V literatúre sa uvádza pokles až o 12,76 bodov v neprospech pozitívnych jedincov.
| Skupina | Priemerná hmotnosť (kg) |
|---|---|
| Pozitívni jedinci | 12,27 |
| Negatívni jedinci | 14,53 |
Prevencia a liečba
Účelom používania léčiv při výskytu cizopasníků spárkaté zvěře není úplné vymýcení parazita, což je u volně žijící zvěře prakticky neproveditelné, ale utlumení, tzn. Úspěšný chov srnčí zvěře spojený s produkcí kvalitních trofejí je závislý na celé řadě faktorů, ale rozhodující podmínkou je vždy dobrý zdravotní stav konkrétního jedince.
Nikdo z myslivců, ale ani z řad odborné veřejnosti, se hloubkově nezabývá skutečností, proč srnci v konkrétním roce špatně paroží, přestože mají dobrou péči a kvalitní potravu podávanou ad libitum. Mohu zodpovědně konstatovat, že mnoho těchto případů má jistou spojitost s parazitárními invazemi v orgánech hostitele, a to včetně výše popisované střečkovitosti.
Na základě mých pozorování mohu říci, že vnější a vnitřní parazité mohou podle stupně napadení výrazně snížit průměrnou hmotnost kusu srnčí zvěře mnohdy až o třetinu, což nutně musí mít na parožícího jedince negativní vliv.
Vzhledem ke své čtyřicetileté myslivecké praxi bych i já souhlasil s autory, že situace bude podobná i u naši myslivecké veřejnosti. Je až zarážející, když slyším konstatování některých členů mysliveckých sdružení, kteří dokonce tvrdí veterinárnímu lékaři, že se na stažené dece srnce uloveného v srpnu vyskytují výletové otvory po podkožních střečcích.Co by se dělo na těchto výletových otvorech v letním měsíci srpnu, si dovedeme představit.
O tom, že střeček srnčí znepříjemňuje život srnčí zvěří, není pochyb.
The Life Cycle of a Deer |Nature|Animal
tags: #strecok #srnci #konzumovat
